Vážené a vážení,

před nastávajícími volbami jsme za Spolek Via Praha 6 položili kandidujícím subjektům několik otázek, které se týkaly našeho okolí a zajímaly naše členy i příznivce. V textu níže můžete najít odpovědi 5 stran, které na naše otázky odpověděly. Odpovědi jsou řazeny v pořadí, jak jsme je obdrželi.
Vyjádření ostatních stran jsme přes opakované urgence a sliby zástupců těchto stran nedostali.

Doufám, že vám odpovědi, a to i ty chybějící, pomůžou při předvolebním rozhodování. Přejeme šťastnou ruku.

Za Spolek Via Praha 6
Pavel Charvát

Předvolební dotazník Spolku Via Praha 6

Odpovědi Pirátů ondrej.chrast@gmail.com
Odpovědi SPD olga.bednarova@spd.cz
Odpovědi Zelených pisap@seznam.cz
Odpovědi KLID okolar@praha6.cz
Odpovědi ODS starekj@gmail.com

1. Buštěhradská dráha
Jaké využití tělesa Buštěhradské dráhy budete prosazovat v případě jeho uvolnění?

Piráti: Budeme prosazovat zahloubení Buštěhradské dráhy a vznik “zelené radiály” na jejím povrchu. Myslíme, že je namístě obsluhovat letiště vlakovým spojením a rádi bychom otevřeli diskuzi nad možností provozu souprav metra na stejných kolejích. Po uvolnění Buštěhradské dráhy vznikne příjemný prostor pro volnočasové aktivity, bruslařská dráha, cyklostezka, procházková trasa, doplnění herními prvky, lavičkami atd. Dojde k vítanému zlepšení průchodnosti mezi sousedícími lokalitami, které jsou dráhou odděleny.

SPD: Jsme pevně přesvědčeni, že při modernizaci železničního spojení Praha-Kladno (s odbočkou na letiště a Dlouhé míli) musíme brát v potaz nejen ekonomická kritéria, ale i dopad takových staveb na urbanistický celek, životní prostředí a obyvatele. Povrchová varianta dvoukolejné železnice by v úseku Dejvice – Veleslavín nutně znamenala bourání rodinných domů a rozdělení dotčené části Prahy 6 betonovým tunelem. Proto preferujeme plně tunelovou, zahloubenou variantu dráhy v úseku
nádraží Dejvice – nádraží Veleslavín a vznik tzv. zeleného koridoru na uvolněném tělese – povrchu tohoto úseku – včetně cyklostezky. Je to ostatně i v souladu s rozhodnutím Rady MČ Praha 6 z roku 2016.

Zelení: Usilujeme o zbudování zelené radiály – páteřní cyklostezky a zelené osy pro bezmotorovou dopravu, paralelní s Evropskou. Tato páteřní cyklostezka musí mít zajištěnu dobrou návaznost – tak aby v budoucnu mohla vést od hranic s Prahou 7 až po západní hranici Prahy 6. Usilujeme též o propojení se Stromovkou (prostřednictvím zúžení ulice Pod Kaštany, která má naddimenzované odbočovací pruhy).

KLID: Připouštíme jedině tu variantu, kterou prosadila Eva Smutná a kterou má Praha 6 díky jejímu úsilí slíbenou od vlády – zelený pás od Prašného mostu až do Veleslavína. Na něm cyklostezku, cesty pro pěší, hřiště, odpočívadla, sem tam ponechané torzo trati a další. Inspirací budiž „Highline“ v New Yorku.

ODS: Rekreační a klidová plocha – cyklostezka, bruslařská dráha atd.

2. KES
Jaký je váš názor na připravované komunikační propojení Evropská – Svatovítská a jeho případné prodloužení tunelem do Podbaby?

Piráti: Blanka prokázala, že tunely z pera ODS jsou nejsou v první řadě pro zlepšení dopravy, ale pro převod veřejných financí do soukromých rukou. Obáváme se obdobného příběhu i v tomto případě. Dále se obáváme znehodnocení historicky významné lokality – Hanspaulky – možným poškozením při stavbě. Z dopravně-inženýrských podkladů vyplývá, že KES přivede do oblasti Dejvic více aut a jeho negativní dopady převáží nad údajnými pozitivy – obáváme se, že negativně zafunguje dopravní indukce. Ve finále může dojít k tomu, že se lehce odlehčí Vítěznému náměstí, ale přírůstek aut používajících KES bude větší. V současné době také probíhá Magistrátem vypsaná architektonická soutěž na Vítězné náměstí. Nevíme v tuto chvíli vůbec, jaká koncepce a dopravní řešení z toho vzejde. Oba projekty musí být koordinovány. Budeme hájit zájmy Prahy 6 podle svých možností a rozhodně především problémy tohoto typu budeme komunikovat s občany. Pak je práce odborníků se s připomínkami reálně vypořádat.

SPD: S ohledem na na současné přetížení Vítězného náměstí je napojení Evropské třídy na tunelový komplex Blanka pro nás prioritou z hlediska zklidnění dopravy, zvýšení bezpečnosti a zlepšení stavu životního prostředí i kvality života v centrální části prahy 6. Okruh napojený na Evropskou třídu z jedné strany v Gymnasijní ulicí a na druhém konci ústící do Svatovítské ulice je dle našeho názoru dobrou variantou. Tunelové propojení Podbabské a Evropské ulice je zapracováno jako výhledová rezerva územního plánu (není v územním plánu na příštích 10 let). Tato stavba přináší kromě dopravních výhod i mnohá rizika, a zřejmě by kvalitu života obyvatel dotčených částí významně poškodila. Kromě zmiňovaného obchvatu Vítězného náměstí se zaměříme na dostavbu severní části vnějšího silničního okruhu, v širším měřítku pak Břevnovskou radiálu či podzemní spojení na Letiště Ruzyně prodloužením trasy A ze stanice Nemocnice Motol.

Zelení: Dopravní modely ukazují, že KES přispěje ke snížení počtu aut na Vítězném náměstí, ovšem ani v nejmenším nevyřeší všechny problémy Kulaťáku, přičemž zásadním omezením je především kapacita křižovatky na Prašném mostě. Zajistili jsme, že KES vznikne jako dvouproudá městská třída, lemovaná cyklopruhem a alejí, tedy že se nebude jednat o komunikaci dálničního typu, která by dopravně nepřinesla zlepšení a působila by ve městě jako vřed. Tunel pod Hanspaulkou (tzv. KEP) je – odmyslíme-li od ceny – problematický především z důvodu problematického křížení s ulicí Evropskou. Vzhledem k tunelům metra zde není možné zbudovat mimoúrovňové křížení a kapacita povrchové křižovatky bude fungovat jako špunt.
Strana zelených rozhodně neodmítá investice do infrastruktury pro individuální automobilovou dopravu, ale jsme obezřetní vidět v nich automaticky spásu všech dopravních problémů. Je nutné počítat s efektem dopravní indukce – zlepšení průjezdnosti vede k nárůstu počtu automobilů, což vede ke zhoršení průjezdnosti v jiných místech. Proto považujeme za nutné, aby se město snažilo především o redukci počtu automobilů, které na jeho území vjedou – primárně pomocí zvyšování atraktivity jiných způsobů přepravy (kvalitní hromadná doprava, zvláště kolejová; P+R na okrajích Prahy a při železničních stanicích ve Středočeském kraji), sekundárně pomocí regulace (nízkoemisní zóna, v budoucnu případně mýtné pro vnitřní město).

KLID: KES je potřebný, Vítěznému náměstí uleví. Není ale určitě potřeba, aby vypadal jako dálnice a měl čtyři pruhy. Proto jsme nechali projekt přepracovat na dvouproudovou silnici. Teď nezbývá než čekat, až si investor – pražský magistrát – vyřídí všechna povolení a KES postaví. Tunel do Podbaby bychom nechali na papíře. Praha potřebuje hlavně záchytná parkoviště, ta mohou „pochytat“ hodně z toho, co dnes do města vjíždí a ucpává ulice.

ODS: Podporujeme ho v režimu 2+2 včetně prodloužení tunelem do Podbaby.

3. Zklidnění Pevnostní ulice
Z celé oblasti Ořechovka jedině ulice Pevnostní byla vyjmuta ze zóny 30 km/h a přednost zprava. Ulice vede rezidenční čtvrtí, nově v ní byly otevřeny jesle a školka a je silně zatížena dopravou včetně dálkových autobusů. Jaké řešení byste navrhovali pro zklidnění této ulice?

Piráti: Zpátky ji zahrnout do zóny 30 km/h a přednosti zprava. Větší zklidnění v blízkostech školky by bylo možné pojistit několika retardéry. Domníváme se však také, že zóny 30 km/h a přednost zprava po několika letech provozu zaslouží celkovou analýzu, pokud jde o přínosy a ztráty. Na základě této analýzy je třeba přijmout systémová rozhodnutí o jejich dalším rozvoji.

SPD:Pevnostní ulice je, na rozdíl od sousedních komunikací, ve správě kraje, v tomto případě Magistrátu hl.m. Prahy. Ovšem vzhledem k charakteru zástavby a celé lokality, kde má dojit k dopravnímu zklidnění, by bylo logické její zařazení do zóny s omezenou rychlostí i zákazem vjezdu těžké nákladní dopravy. I s ohledem na plánovanou výstavbu obchvatu Vítězného náměstí v bezprostředním sousedství této lokality.

Zelení: Dopravu v Pevnostní vnímáme jako problém, plné zklidnění této ulice však bude možné až po vybudování KESu. Připojení do zóny 30 by měly v ideálním případě doprovázet i další úpravy vedoucí ke zklidnění této ulice.

KLID: Vrátit ji do zóny třicet. A bude-li to možné, regulovat, co za druhy vozidel bude nejen do pevnostní, ale i na celou Ořechovku jezdit. Stejně tak ale i do ostatních podobných částí Prahy 6.

ODS: Ke zklidnění musí dojít. Zda to bude zahrnutím do zóny 30 či dalšími stavebně technickými opatřeními je na odboru dopravy.

4. Budoucnost areálu Armády ČR mezi Buštěhradskou dráhou a ulicí Generála Píky
O budoucím využití tohoto areálu se objevují různé informace. Co o tom víte a jak vidíte potenciální využití vy?

Piráti: Tento prostor je jeden z tzv. velkých rozvojových území pro obytnou zónu. Nemáme přesnou informaci, zda bude prostor uvolněn nebo zda si ho pro budoucí výstavbu ponechá armáda, případně v jakém rozsahu. MČ by měla vstoupit do aktivních jednání s armádou (státem) o využití těchto pozemků, nikoliv jen pasivně čekat, co se stane. Obecně – podporujeme transformaci “ošklivých” brownfieldů na obytné zóny, samozřejmě při zachování celkového rázu lokality, přiměřené velikosti apod. Potencionálním stavitelům (což nemusí být developer, ale např. tzv. bytové družstvo) budeme jako zástupci MČ důstojným a tvrdým partnerem, nikoliv jen pasivním “kývačem”.

SPD: Dle našich informací se u území kasáren mezi Buštěhradskou drahou a ulicí Generála Píky předpokládá přeměna na polyfunkční smíšené území s důležitými vazbami pro komunikační propojení Evropské třídy s Městským okruhem. V této souvislosti je zajímavá územní studie útvaru rozvoje hl.m. Prahy. Toto území je podle územního plánu hl. m. Prahy zařazeno mezi velká rozvojová území. Zástavba Dejvic byla původně koncipována Englovým regulačním plánem ve 20. letech 20. století, a z jehož kompozice se plochy dnes užívané armádou vymykají. Areál kasáren v ulici gen. Píky je v horizontu územního plánu zachován pro potřeby Armády ČR. Ve výhledu (pokud se armáda rozhodne tyto pozemky opustit) je směrně určena funkce OV ,tzn. občanská vybavenost sociálního typu. Plochy veřejné správy, školství, vědy a výzkumu, kultury, zdravotnictví, sociální péče pro administrativu a správu. Nejsou vyloučeny ani jiné potřebné funkce, např. ZVS,tj. zvláštní vysokoškolský komplex, což by se nám celkem zamlouvalo, zejména když existuje zajímavá studie fakulty architektury pro využití území právě na Studentský dům a vysokoškolské koleje resp. nové studentské městečko s ubytovacími kapacitami, službami, občanskou vybaveností a dalšími funkcemi

Zelení:Zdá se, že Armáda ČR přehodnotila svůj přístup a objekty označené původně jako nadbytečné v krátkodobém horizontu opouštět nehodlá. Pro případ, že by se situace opět změnila, bude nutné trvat na regulaci podle možností daných územněplánovací legislativou – územní studie a navazující regulační plán.
Dlouhodobě preferujeme tzv. vídeňský model – město samo je vlastníkem pozemků v rozvojových plochách, určuje detailně jeho podobu, zavádí infrastrukturu a buď prodává, nebo pronajímá investorům pozemky pro konkrétní stavby. Aby tento model fungoval, je nezbytné, aby existovala, respektive aby byla využívána možnost bezplatného převodu nebo odkupu za posudkovou cenu mezi státem (a státními organizacemi) a městem. Současná situace je v tomto ohledu tristní – viz aktuální situace ohledně Veleslavínského zájmu anebo téměř v tajnosti uzavřená smlouva o smlouvě budoucí o prodeji pozemků SŽDC mezi Miladou Horákové, dejvickým nádražím a Dejvickou ulicí.

KLID: Armáda nám prezentovala studii, nijak nerozpracovanou, stavby nových budov v areálu podél Svatovítské, které by dokreslily pomyslný půlkruh, který byl u „vjezdu“ do Dejvic na konci Prašného mostu navržen a dnes z něho stojí jen čtvrt kruh na rohu Svatovítské a Václavkovy. Vojáci neplánují areál opustit, je zařazen mezi strategický majetek armády.

ODS: V současné době nemám konkrétní návrh na využití (resp. kromě 2+2 KES).

5. Úbytek zeleně v Dejvicích a Střešovicích
Jaký je váš názor na trvalý úbytek zeleně způsobený běžícími i plánovanými stavbami včetně často nepovoleného kácení – Telehouse v ulici Generála Píky, dopravní stavby v lokalitě, dostavba Vítězného náměstí, zástavba prostoru nad Dejvickým nádražím apod.

Piráti: Náš vztah ke stromům a péči o ně nejlépe vystihuje naše heslo “Stromy nejsou kandelábry. ” @stromynejsoukandelabry. Domníváme se, že městská část (a její úřad i při výkonu státní správy) nemůže již nadále postupovat tak, jakoby stromy měly jen dopravně technickou funkci. S oteplováním městského klimatu význam stromů stoupá a jsme připraveni prosadit komplexní a promyšlený program péče o ně, tak aby se nekácely bezdůvodně staré stromy a aby neumíraly stromy dosud nezakořeněné (včetně náhradní výsadby po vykácených). Pokud jde o zelené plochy, je náš pohled analogický. Zároveň je zjevné, že oteplování a politická citlivost péče o zeleň vede k “businessu se suchem,” kde se neefektivně vynakládají desítky milionů ročně za přemisťování zálivkové vody z místa na místo externími firmami. Je zde velký potenciál na efektivnější využití obecních peněz. Pokud jde o organizační stránku věci, velmi přemýšlíme o možnosti rozdělení ODŽP na samostatné odbory dopravy a životního prostředí, tak aby i organizačně byla oddělena problematika péče o zeleň a dopravy. Samospráva pod naším vedením bude daleko aktivněji zasahovat (z pozice MČ jako účastníka) do správních řízení, které ovlivňují zeleň na naší MČ. U všech nově povolovaných staveb budeme požadovat odpovídající zahradnickou úpravu nejbližšího okolí objektu a i se soukromými investory chceme vyjednávat o našich požadavcích na zelené střechy, fasády či zachycování a shromažďování dešťové vody pro účely závlah. Pro veřejné stavby by toto měla být v budoucnu zásada. Zvláště u masivních developerských projektů budeme požadovat jejich spoluúčast na dobudování a úpravě infrastruktury, revitalizaci okolní zeleně, výstavbě nových parků a parčíků atd. Rozšíření zeleně, byť by se nutně nemuselo jednat o lokalitu výstavby, považujeme za nepodkročitelnou podmínku pro povolování nových staveb většího rozsahu.

SPD: Obecně jsme v rámci Prahy 6 proti zahušťování území výstavbou komerčních výškových nemovitostí – na úkor zeleně, rekreačních a oddychových příp. sportovních ploch a občanské vybavenosti. Netýká se to pouze vámi vyjmenovaných lokalit, ale i území Strahova, Ladronky, Džbánu, Jenerálky, Veleslavína, Sedlce apod. Městská část v tomto trestuhodně zaspala resp.šla na ruku developerům na úkor místních občanů. To do budoucna nechceme opakovat, budeme vždy tvrdě proti výstavbě tohoto typu, která nevratně mění ráz Prahy 6. O všech zásadních územních a stavebních rozhodnutích musí probíhat veřejná debata, příp. jim musí předcházet místní referendum. Naopak rozšíření prostoru městské zeleně je naším programem, stejně tak výsadba nových stromů,střešní pásy zeleně, budování městských parků na někdejších industriálních územích atd. Další zástavba musí být už velmi omezená, orientovaná pouze na občanskou vybavenost, max. přiměřenou bytovou výstavbu s dodržením výškových norem.

Zelení: Je nezbytné, aby samospráva hrála aktivnější roli v oblasti (ne)povolování kácení, respektive v případě náhradní výsadby (ta musí být spojena i s trvalou péčí o mladé stromy, smutným příkladem bývá náhradní výsadba u bělohorské pláně).
K prostoru nad Dejvickým nádražím viz též předchozí odpověď.
Ohledně SZ kvadrantu Vítězného náměstí: Budeme usilovat o to, aby severozápadní kvadrant Vítězného náměstí zůstal zachován jako prostor pro veřejnost a místo pro setkávání. Ve spolupráci s VŠCHT budeme upřednostňovat ponechání parkové plochy, případně citlivou dostavbu veřejnými budovami. Pokud dojde k zástavbě, navrhujeme vedle budovy pro potřeby vysokých škol vystavět novou ústřední budovu magistrátu hl. m. Prahy s koncertním sálem. Nová budova by měla hmotově respektovat původní regulaci prof. Antonína Engela a splňovat ta nejpřísnější ekologická kritéria.
Je nutné aktivně vytipovávat místa pro novou výsadbu stromů, např. alejí v ulicích v případě rekonstrukce inženýrských sítí („žhavým“ kandidátem je zde např. Dejvická ulice). Zkušenosti z jiných městských částí (viz např. tzv. Letenský kříž) jasně ukazují, že dobře naprojektovaná rekonstrukce může přinést razantní zvýšení počtu zeleně bez nutnosti redukovat parkovací plochy.

KLID: Bubeneč a spodní část Dejvic nedostatkem zeleně trpí nejvíc z celé Prahy 6. Kácení na černo je špatně, developer, který staví Telehouse snad ale dostal pokutu! Město by mělo najít způsob, jak developery přimět, aby úbytek zeleně sami při výstavbě řešili a uměli kompenzovat – zelenými střechami, zelenými fasádami, náhradní výsadbou, stěnami z mechů a podobně. V případě Prahy 6 budu navrhovat, aby komise územního rozvoje taková pravidla rozhodně zpracovala a aplikovala na maximum projektů, kterými se bude zabývat.

ODS: Dostavbu Vítězného náměstí a zástavbu nad Dejvickým nádražím považuji za pokračování návrhu Antonína Engela a mají mojí podporu. Jinak jsem proti zahušťování zástavby zejm. v rezidenčních/vilových oblastech P6.

6. Rozšíření letiště Václava Havla
Jak se díváte na rozšíření letiště VH a jaká rizika nebo výhody pro občany by případná realizace měla přinést?

Piráti: Nevidíme jediný přínos rozšíření letiště pro občany Prahy 6. Pouze negativa. Kvůli přiblížení dráhy o 1,5 km k městu by došlo ke zhoršení hlukové situace v několika lokalitách Prahy 6 např. Šárecké údolí, Baba, Hanspaulka, Dejvice, Červený Vrch, Veleslavín. Letiště navíc počítá s výrazným nárůstem pasažérů, což by znamenalo další dopravní zátěž pro Prahu 6. Pokud se nám i přesto nepodaří rozšíření letiště zabránit, a městská část v tomto nemá významné možnosti, budeme tvrdě vyjednávat o dostatečných náhradách za významné zhoršení kvality života obyvatel postižených leteckým provozem. V současné době radnice P6 dostává každoročně “odškodnění” v řádu jednotek milionů korun. Jsme pro výrazně vyšší sumy tak, aby se z těchto peněz daly pořídit izolační trojskla do oken bytů a domů, kde prokazatelně došlo k nárůstu hlučnosti. Zóny dané Letištěm jsou naprosto nedostatečné. Náhrady Letiště bude dále nutné investovat i do nějakých relaxačních zařízení, zahrad atd., aby se k lidem reálně dostaly nějaké “výhody” náhradou za trvalé zhoršení životní pohody.

SPD: Plány na masivní rozšíření kapacity Letiště VH po roce 2020, které by mohlo znamenat až dvojnásobení počtu cestujících, vzbuzují v první řadě oprávněné obavy z jejich negativních efektů, převážně ekonomického charakteru. Stavba další ranveje se pochopitelně dotkne kvality života a
životního prostředí občanů přilehlých městských částí (Nebušice). Nejvýznamnější by samozřejmě byly dopady na dopravu, znamenající prakticky totální kolaps na spojení s centrální Prahou, které by nejvíce odnesla Praha 6 a její obyvatelé. Bez dobudování povrchového kolejového spojení s letištěm prostřednictvím odbočky z Buštěhradské dráhy (kde je pravděpodobným termínem dokončení rok 2028) a bez současného dostavění a zprovoznění podzemního kolejového spojení prodloužením trasy A metra není rozšíření kapacit Letiště myslitelné a nesmí k němu dojít.

Zelení: Současná ranvej Letiště Václava Havla má dostatečnou kapacitu a i přes současný růst objemu cestujících má dostatečnou rezervu. Výstavbu nové ranveje blíž Praze proto nepodporujeme – přibližovat leteckou dopravu centru měst je proti všem světovým trendům. Okolí letiště může být obchodní a volnočasovou zónou, která obohatí Prahu 6 a vynahradí její zatěžování hlukem z letadel.

KLID: Riziko je jednoznačně možné zvýšení hluku. Praha 6 už teď dostává od letiště miliony korun ročně jako „bolestné“ za hluk, ty dává hlavně do školství a údržby zeleně a chodníků. Letiště by, pokud se rozšíří, rozhodně mělo přispívat na kompenzace negativních jevů, které jeho provoz doprovází, mnohem víc. Otázkou ale je, zda by vláda neměla místo dalšího rozšiřování Ruzyně uvažovat o tom, jak jí naopak odlehčit – například investicí do Milovic.

ODS: Vznik paralelní dráhy je otázka státního zájmu. Z pozice MČ budu chtít maximální kompenzaci, pokud by stavba a provoz dráhy postihli občany Prahy 6.

7. Cyklodoprava
Jak vidíte aktuální podporu cyklodopravy v Praze 6 a jak vidíte její budoucnost?

Piráti: Především je v rámci cyklostezek nutné zajistit, aby se trasy propojovaly a nevedly odnikud nikam. Nejen cyklostezky, ale doprava vůbec, musí být koncepční. A právě koncepce je to, co nám u současné radnice chybí prakticky ve všech oblastech. V tomto směru nás čeká náročná práce a hledání řešení chceme dělat v úzké spolupráci s občany a odborníky z oboru. Cyklostezky obecně podporujeme.

SPD: Dlouhodobým stimulem by měla být cyklostezka na povrchu zahloubení Buštěhradské dráhy v úseku Dejvice-Veleslavín, po dokončení klíčových dopravních staveb – vnější okruh, radiály, kolejové spojení na Letiště, by mohly vzniknout cyklopruhy na Evropské třídě popř. dalších páteřních tepnách. Lze vycházet z aktualizace generelu cyklistické dopravy, schválené Radou hl.m.Prahy v únoru letošního roku. (např. drážní stezka Ruzyně, Liboc a okolí, protažení trasy A32 přes čističku po nových
lávkách až na pravý břeh Vltavy u ZOO atd.)

Zelení: Během našeho ročního působení v Radě MČ vznikl generel bezmotorové dopravy, který obsahuje obecná doporučení i studie konkrétních opatření pro rozvoj cyklistiky. Bohužel po výměnách na postu radního pro dopravu byla většina těchto opatření uložena k ledu. My – pochopitelně – budeme usilovat o jejich realizaci, namátkou uveďme např. bezmotorovou osu na místě nadbytečných pruhů v ulici Pod Kaštany nebo lepší propojení mezi Stromovkou a Nádražím Podbaba.
Prosadíme rozmístění dalších stojanů na kola na důležitých místech, kterých je i díky rozmachu jízdních kol potřeba stále víc. Nová umístění by měla být realizována především na základě podnětů a potřeb občanů. U stanic metra zřídíme úschovny, do kterých bude možné kolo bezpečně uložit.

KLID: Praha 6 má z posledních čtyř let zpracovaný generel bezmotorové dopravy a také má koncepci rozvoje cyklostezek. Nám se nelíbí, když se cyklostezky rozmisťují jen tak hala-bala a dělají například na tak přetížených ulicích, jako je Patočkova. Cyklisté si zaslouží své komfortní cesty mimo nebezpečí kolem projíždějících aut. Návod, jak a kde je dělat existuje, stačí na ně najít peníze.

ODS: Podporuji vznik cyklostezek, pokud je to možné. Cyklopruhy za každou cenu mojí podporu nemají.